Mafia: Všichni mluví o trojce, ale proč?

Podzim roku 2002 byl a je pro herní průmysl stěžejním okamžikem, neboť na trh přišla hra z dílny Illusion Softworks, a to Mafia: The City of Lost Heaven. Hra sklidila od svých počátku nespočet kladných recenzí, lidé si ji zamilovali a koupili na čtyři miliony kopií. Byla srovnávaná s tehdejší špičkou – GTA III a získala několik světových ocenění. O osm let později se fanoušci dočkali druhého dílu, tentokrát z dílny 2K Czech.

Posun časem

První díl je zasazen do roku 1930 a provází nás příběhem taxikáře Toma Angela, nebo také Tommyho, který se chtě nechtě stane jedním z gangsterů. Ve druhém díle figuruje Vito Scaletta, jehož příběh začíná ve druhé světové válce, kde je zraněn, a proto se vrací domů, do Empire Bay. Zde se setkává s dávným přítelem, kterým je Joe Barbara. Ten má pro svého dobrého kamaráda kšefty, které Vito přijímá a ochutnává tak temnou stránku zločineckého života.

Ještě větší skok

Letos v říjnu přišla na trh Mafia III. V jejím příběhu jsme skočili až na rok 1968. Dobrou zprávou možná je, že se i zde setkáme s Vitem, ale sledujeme hlavně Lincolna Claye, novou postavu. Jde o černocha, veterána války ve Vietnamu, který neměl šťastné dětství a vyrůstal v sirotčinci. Svá životní utrpení léčí nejdříve vírou v Boha, později však přechází k černošskému gangu, který se brzy střetává s mafiány, kterých v tomto dílu ovšem není příliš mnoho. mafia3-2

Jde opravdu o posun?

Oproti předchozím dvěma dílům je třetí chudý – hlavní dějová linka není příliš rozsáhlá. Propracování hry samotné také není tak dokonalé. Interaktivita okolních lidí není tak zajímavá, jako třeba ve druhém díle. Ani samotní policisté nereagují tak, jak by se očekávalo. Je jedno, zda kolem nich ničíte auta, oni zareagují až ve chvíli, kdy jedete kolem nich a dotknete se, byť jen lehce, jejich auta tím svým. To potom lítají blesky.

Komunita není spokojená

Z mnoha reakcí hráčů vyšlo najevo, že tak dlouho očekávaná hra není vlastně nijak pokroková. Příběh vás nutí dělat ty samé věci dokolečka, textura obsahuje hloupé chyby jako déšť v místnosti, někteří by ocenili lepší hudební doprovod – například soundtrack k druhému dílu obsahuje jedinečnou tříhodinovou stopu nahranou pražským filharmonickým orchestrem. Jinak se musí nechat, že New Bordeaux, inspirované městem New Orleans, je zpracované hezky a během hraní máte možnost zahlédnout opravdu krásné výjevy, například v noci. Nečekejte hlubokou pointu příběhu, ani legraci, kterou byste si mohli dělat z lidí ve městě. Jde o průměrnou hru, která nenadchne, ale ani neurazí.

Publikováno: 10. 11. 2016

Kategorie: Hry

Autor: Adam Hájek

Tagy: mafia 3 recenze | mafia III recenze